4-zásady zpracování
Zásady zpracování nerezových ocelí
Nererezová ocel je vyjímečná svojí velmi dlouhou životností. K tomu je třeba pouze minimální údržba. Životnost je samozřejmě závislá na výběru vhodné jakosti nerezové oceli podle prostředí ve kterém bude umístěna. Před výběrem nerezové oceli je nutné nejprve určit agresivitu okolního prostředí, aby mohla být zvolená správná jakost.
Podstata korozivzdornosti nerezových ocelí je dána tím, že si dokáží sami obnovit ochranou vrstvu z oxidu chromitého, který vzniká reakcí kyslíku z okolního vzduchu a chromu obsaženém v oceli. a tím zabrání poškození svého povrchu.
Nerezové oceli nesmí být zpracovávány v prostředí, kde se současně zpracovává běžná uhlíková ocel ! Toto je nutné dodržet, aby nedošlo ke kontaminaci povrchu nerezových ocelí mikroskopickými částečkami z uhlíkových ocelí a tím k narušení jejich ochranné (pasivní) vrstvy
Při zpracovávání nerezové oceli se teké nesmí používat nářadí (pilníky, pilky, kleště, svěráky), které bylo před tím použito ke zpracování běžných uhlíkových (černých) ocelí. Nesmí se používat běžné ocelové kartáče (pouze nerezové) ani řezné či brusné kotouče obsahující nevhodnou směs abraziva (je nutné použít pouze kotouče označené inox, nerez, stainless, Edelstahl !)
Pokud nebudou dodrženy tyto zásady může dojít k narušení povrchu a ke vzniku malé lokální či jemné povrchové koroze. Takováto malá bodová koroze je velmi snadno odstranitelná přečištěním, přebroušením a případně přemořením postiženého místa. Nerezová ocel nikdy nezrezne tak jako ocel uhlíková, protože po tomto ošetření získá povrch opět svou základní vlastnost samoochrany.
Zpracování nerezových ocelí
Nerezovou ocel je možné zpracovávat klasickými postupy jako jsou stříhání, ohýbání , vrtání, zkružování, perforace, broušení a svařování.
Ohýbání.
U nerezové austenitické oceli je nutné počítat s tím, že je nutné vynaložit až o 50% větší sílu na ohnutí než je tomu u uhlíkových ocelí při stejné tloušce materiálu. Tyto oceli se také po ohnutí vracejí částečně zpět, proto je nutné je přehýbat asi o 5° více než je požadovaný úhel.
Vrtání
K vrtání nerezových austenitických ocelí musíme použít vrták z vhodného materiálu. Je potřeba dodržet vhodnou rychlost vrtání a posuvu. Nebude-li toto dorženo může dojít ke zpevnění a ztvrdnutí materiálu.
Spojování
Nerezová ocel může být spojována standardními metodami jako je
svařování,
nýtování,
šroubování,
pájení a
lepení.
Ke spojování musí být vzhledem k okolnímu prostředí použitý vhodný a k tomu určený typ spojovacího prostředku.
Volba vhodné spojovací metody je velmi závislá na potřebné pevnosti a konečném vzhledu výsledného spoje.
Bude-li zvolen mechanický spoj pomocí šroubů nebo nýtů, které jsou z jiné oceli než nerezové, je nutné spoj podložit nekovovými podložkami, aby nedošlo k přímému styku s nerezovou ocelí.
Svařování
Svařování nerezových ocelí je možné nejčastěji metodou MMA (ruční obloukové svařování obalovanou elektrodou), metodou TIG (obloukové svařování netavící se elektrodou v inertním plynu), metodou MIG (obloukové svařování tavící se elektrodou v inertním plynu)
